Jak seznámit děti s angličtinou a zároveň neopomenout rozvoj celé osobnosti dítěte?
Jedna z oblastí vývoje dítěte, která se zejména v předškolním věku významně rozvíjí, je oblast kognitivních funkcí. Kognitivní vývoj zahrnuje vnímání, myšlení, inteligenci, pozornost, paměť, fantazii a představivost dítěte. Všechny tyto součásti bychom měli brát v potaz, když plánujeme vzdělávání ať už pro naše děti nebo děti ve školce a to i v případě osvojování cizího jazyka. Možná se vám to zdá úplně jasné, avšak setkávám se často s předškolní výukou anglického jazyka, kde je důraz kladen pouze na slovní zásobu. Učitelé nebo rodiče si velmi často kladou za cíl naučit nebo procvičit danou slovní zásobu. Tím ale děti o mnoho ochuzujeme. Jakým způsobem tedy lze plánovat výuku angličtiny tak, aby napomohla kognitivnímu vývoji dítěte a poskytla mu maximální potenciál k rozvoji nejen jeho jazykových schopností, ale také celé jeho osobnosti?
Nechápejte mne prosím špatně, slovní zásoba je nezbytná a musíme ji dětem zprostředkovat a pomoci jim si ji osvojit, nicméně jazyk je komunikační prostředek, skrze který lze rozvíjet mnohem více. Lze již předškolní děti, které s anglickým jazykem začínají, rozvíjet zároveň komplexně? Rozhodně ano. Jazykové cíle nemusí být složité a i přesto lze myslet na komplexní rozvoj osobnosti dítěte. Proč jen jazykové cíle nestačí? Jazykové cíle jsou fajn, ale věřím tomu, že chceme, nejen aby naše děti uměly anglicky, ale aby vyrostli v dospělé lidi, kteří budou samostatně a kriticky myslet, budou efektivně spolupracovat s ostatními lidmi a umět využít všechny své schopnosti a dovednosti.
Směřuji s těmito vizemi k vzdělávání založeném na Teorii mnohočetných inteligencí zpracovanou psychologem Howardem Gardnerem. Howard Gardner tvrdí, že existuje 8 typů inteligence. Všechny inteligence jsou vlastní každému člověku, jen jsou rozvinuty do různého rozsahu. Pro velké množství povolání je třeba mít rozvinutých vícero inteligencí, které se vzájemně prolínají. Znázorněné si je můžete prohlédnout na obrázku a jejich stručný popis uvedu níže.
Verbálně-jazyková inteligence zahrnuje schopnost používat slova, vyjadřovat své myšlenky a schopnost smysluplně se dorozumět s ostatními lidmi. Pro její rozvoj lze využít např. jazykových her, diskusí nebo divadla.
Za logicko-matematickou inteligenci lze považovat schopnost analyzovat problémy, efektivně využívat čísla nebo vnímat logické vztahy či výroky. U malých dětí můžeme tuto inteligenci rozvíjet např. každodenními činnostmi s reálnými předměty, různými hrami nebo logickými hádankami.
Vnímavost pro tvar, barvu, orientaci v prostoru lze zahrnout do vizuálně-prostorové inteligence. Lze ji rozvíjet třeba malbou, tvořením vynálezů nebo prací s mapami.
Hudební inteligence zahrnuje vnímavost pro rytmus, schopnost myslet v hudbě nebo tvořit hudbu. Vhodnými strategiemi pro rozvoj je například využití rýmů, zvukový doprovod nebo recitování.
Do tělesně-pohybové inteligence lze zahrnout například schopnost dobře pracovat se svým tělem nebo manipulovat s předměty. Můžeme ji rozvíjet různými sporty, tancem nebo vyráběním.
Podstatou intrapersonální inteligence je růst osobního života, schopnost porozumět sám sobě a rozpoznat různé pocity a nálady. Mezi strategie, které pomáhají tuto inteligenci rozvíjet patří například reflexe, báseň nebo hudební skladba.
Interpersonální inteligence je naopak zaměřená na vnější mezilidské vztahy. Patří sem například schopnost efektivně spolupracovat s ostatními lidmi nebo být vnímavý vůči potřebám a náladám druhých lidí. Lze ji rozvíjet například prostřednictvím dramatizace nebo při společném řešení problému.
Vnímání přírodního světa, být v harmonii s přírodou lze přiřadit k naturalistické inteligenci. Pro její rozvoj lze využít pobytu v přírodě, pěstování rostlin nebo provádění experimentů.
A jakým způsobem tedy plánovat aktivity pro výuku angličtiny, abychom mohli rozvíjet různé inteligence? Poté, co máme jasno v tématu a jazykových cílech začneme přemýšlet o aktivitě, která by dětem pomohla dosáhnout jazykových cílů, ale zároveň rozvíjela alespoň dvě inteligence. Mnohem důležitější než jedna konkrétní aktivita je nahlížet na připravenou vzdělávací nabídku jako na celek v rámci nějakého časového úseku např. den/týden/měsíc. Nabízím aktivity, které rozvíjí všechny inteligence? Plánuji takové aktivity, které rozvíjí více než jednu inteligenci? Podle jednoho z výzkumů je dokázáno, že vzdělávání založené na této Teorii mnohočetných inteligencí je efektivnější v rozvoji kritického myšlení. Thomas Gardner vidi potencial vzdělávání v tom, že každý má možnost inteligence rozvíjet do svého maxima, které dále konstruktivně používá. Naše často jednostranné zaměření je často překážkou v cestě k samostatnému přemýšlení a kritickému myšlení.
Závěrem můžeme zdůraznit potřebu podpořit kognitivní vývoj dětí i při výuce anglického jazyka. Jedna z možných strategií je využití Gardnerovy Teorie mnohočetných inteligencí. Kromě jazykových cílů plánujeme i zaměření na rozvoj jednotlivých inteligencí. Takto plánované vzdělávání nám umožní děti nejen obohatit o znalosti anglického jazyka, ale pomůže jim všestranně a komplexně se rozvíjet, což je přínosné právě pro jejich schopnost kriticky myslet a pracovat se svými schopnostmi a dovednostmi.
Pro bližší pochopení a jasné znázornění přikládám příklad z jazykového kurzu pro rodiče s dětmi, na kterém pracuji. Obrázek (č. 2) znázorňuje celý tematický celek TOYS připravený na jeden týden a jeho rozvrstvení v rámci jednotlivých inteligencí. Verbálně-jazyková inteligence se prolíná všemi aktivitami. Aktivitu Logické tabulky vidíte na další fotografii (č. 3). Má potenciál rozvíjet hned tři inteligence. Tento tematický celek je pak potřeba zvažovat v kontextu většího celku.
Máte k článku nějaké dotazy? Neváhejte se na mne obrátit.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877042812000559?ref=cra_js_challenge&fr=RR-1ing
https://deti.mensa.cz/index.php?pg=home–aktualni-deni&aid=260
